Byla vyhlášena druhá výzva na podporu sociálního podnikání

Dne 31. 5. 2016 byla v rámci OP Zaměstnanost vyhlášena výzva č. 03_16_067 na podporu sociálního podnikání. Jelikož se tomuto tématu dlouhodobě věnuji, představím zde tuto výzvu podrobněji.

Jedná se o druhou výzvu na podporu sociálního podnikání ze strany MPSV v rámci programového období 2014 – 2020. První výzva, která proběhla loni na podzim, skončila pro žadatele žalostně, a to s úspěšností pouhých 6 %! 

První vs. druhá výzva na podporu sociálního podnikání

Podmínky této druhé výzvy jsou obdobné jako u výzvy první a je tak možné očekávat, že se do ní zapojí většina z neúspěšných žadatelů v předchozí výzvě, tj. přes dvě stě projektů. Alokace výzvy zůstává na 100 mil. Kč rozpočtu projektů při souhrnné podpoře 85 mil. Kč. Je nutné zmínit, že u první výzvy i při obrovském převisu žádostí nakonec nebyla alokace vyčerpána a bylo rozděleno pouze cca 75 mil. Kč, tj. o 10 mil. Kč méně, než byla indikativní alokace.

Na semináře o výzvě na sociální podnikání se nyní nelze přihlásit (aktualizace: Přihlášení již funguje, ale kapacita se rychle zaplňuje.)

Naprostá většina projektů totiž získala velmi malý počet bodů při věcném hodnocení. V tomto směru se nyní snaží MPSV žadatelům vyjít ještě více vstříc a kromě opětovného pořádání seminářů, na které se momentálně není možné z technických důvodů přihlásit (viz obrázek výše) a podpory v ESF fóru (viz obrázek níže), zpracovalo i užitečné informace pro žadatele. Tento pouze dvoustránkový dokument v hutné, srozumitelné a praktické podobě shrnuje nejčastější problémy, které se v minulé výzvě objevovaly, a vysvětluje, jak jim předejít.

Byť je možné očekávat, že většina žadatelů opět nebude uspokojena, už by jich nyní nemělo takové množství skončit na věcném hodnocení, tzn. v projektu či podnikatelském plánu by nemělo chybět nic zásadního.

Kdo je oprávněný žadatel?

I tentokrát mohou o dotaci žádat komerční subjekty včetně OSVČ a nově mohou být nositelem projektu také neziskové organizace včetně církevních právnických osob. Je zde však jedna zásadní podmínka, a to, že žádající nezisková organizace musí být zároveň registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, a to min. 12 měsíců před podáním žádosti. Pokud tuto registraci vaše nezisková organizace nemá, pro tuto výzvu již nemáte šanci se zapojit.

Cílové skupiny

K rozšíření došlo také u cílových skupin. Kromě dlouhodobě či opakovaně nezaměstnaných osob, osob se zdravotním postižením, osob po výkonu trestu, osob opouštějících ústavní zařízení, jsou nově mezi cílové skupiny sociálních podniků zahrnuti též azylanti do 12 měsíců od získání azylu.

Způsobilé výdaje

Způsobilými výdaji projektů v OPZ jsou pouze tzv. „měkké“ výdaje, tj. především mzdy zaměstnanců, vybavení do 40 tis. Kč a náklady na služby, např. marketing.

Uplatňuje se zde též princip tzv. nepřímých nákladů, tzn. režijní náklady (nájem prostor, energie, internet, telefonáty, cestovné, kopírování, účetní služby apod.) nevykazujete (ani neuvádíte položkově v rozpočtu projektu) a automaticky na tyto náklady dostáváte paušál ve výši 25 % z celkových přímých nákladů projektu, viz výše. Pokud řešíte více jak 60 % nákladů projektu dodavatelsky, pak bude procento nepřímých nákladů nižší, to ale asi nebude případ naprosté většiny sociálních podniků, kde budou největší část rozpočtu tvořit mzdy zaměstnanců.

Potřebovali byste dotaci spíše na investici? Ve velmi omezené míře (20 % z celkových přímých nákladů) vám tato výzva umožní pokrýt v rámci tzv. křížového financování.

Větší rekonstrukci objektu, pořízení dražší technologie apod. toto ale zpravidla nevyřeší. Pokud ve vašem projektu investiční náklady převažují, pak musíte počkat na komplementární výzvu z IROP, která by měla být vyhlášena v srpnu tohoto roku. Bude tam k dispozici ale velmi málo peněz. Cca 80 mil. Kč. Můžete se však ucházet o dotaci též v rámci ITI nebo IPRÚ, pokud chcete rozvíjet sociální podnik ve větším městě. Co znamenají tyto tajemné zkratky, se dozvíte v článku věnovaném regionální politice EU a její implementaci v ČR.

Samozřejmě můžete podat projekt jak do OPZ, tak do IROP, a mít zafinancované jak mzdy, tak investice. Je ale potřeba připravit se na dvojí administrativu ve dvou různých programech.

Výše podpory

A co bude asi každého zajímat, je výše podpory. Ta je nastavena i v této výzvě na 85 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Jedná se tedy o velmi štědrou podporu, pokud si uvědomíme, že jsou zde podporovány podnikatelské subjekty. Kde jinde dostanete nenávratné prostředky ve výši 85 % vašich nákladů na rozjezd podnikání? Kompletní znění výzvy najdete zde.

Integrační sociální podnik

Ale samozřejmě tato štědrá dotace není zadarmo. Kromě byrokracie, kterou je nutné vytrpět (a odevzdáním žádosti o dotaci byrokracie opravdu nekončí), je nutné splnit všech pět znaků integračního sociálního podniku. Těm se detailně věnuji v samostatném článku, proto je zde již neopakuji.

Pro každého může být problém něco jiného. Pro někoho to může být vracet 51 % zisku zpět do firmy, pro někoho mít min. 30 % zaměstnanců z některé z výše uvedených cílových skupin, pro někoho podíl tržeb min. ve výši 30 % celkových výnosů. Splnit environmentální kritéria a naplnit místní prospěch nebude asi pro většinu žadatelů zásadní obtíž.

Využijte ESF fórum

Jak být při žádosti úspěšný?

Jelikož patřím mezi těch 16 projektů, které byly podpořeny hned v první výzvě, mám snad kredit dávat tipy jak na to. Navíc, když se zde přiznám, že jsem svou žádost zpracoval v obrovském časovém presu prakticky v posledním týdnu před deadlinem. Každému říkám, že přesně takto se žádosti zpracovávat nemají. Ale kovářovic kobyla… Samozřejmě malý časový prostor na zpracování žádosti s sebou nesl určité nedostatky, které mi zbytečně budou trochu komplikovat realizaci projektu.

V již zmiňovaném článku uvádím několik aspektů, které je nutné brát při zpracování žádosti o dotaci v úvahu, další tipy najdete v článku týkajícím se vyhodnocení první výzvy. K pozornosti věnuji i zmiňovaný dokument MPSV, kde máte užitečné rady ihned z první ruky.

Pokud máte vztah a vazby k některým z výše uvedených cílových skupin, máte nápad jak tyto osoby zapojit do výroby produktů nebo poskytování služeb, o které je na trhu zájem, a víte jak potenciální zákazníky přimět k nakupování vašich produktů, pak má smysl, abyste svou účast v této výzvě zvážili.

Přeji vám hodně zdaru!