Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice

V tomto článku přináším recenzi na zajímavou publikaci, která se mi dostala do ruky a jejíž obsah může zaujmout každého, kdo řeší inovace a hodila by se mu nějaká veřejná podpora na konkrétní inovační projekt.

Jedná se o již 18. ročník publikace, která má za cíl „přiblížit široké odborné i laické veřejnosti informace o možnostech a způsobech získání finančních prostředků z programů na podporu výzkumu a vývoje“. Problematiky se autoři zhošťují skutečně komplexně. Dosud jsem neměl v ruce publikaci, která by měla takovýto rozsah a přinášela v relativně jednotné podobě tolik věcných a praktických informací.

Obsah publikace

V brožované knize jsou na 172 stranách dostatečně vypovídajícím způsobem představeny jednotlivé národní dotační zdroje počínaje Grantovou agenturou ČR (GA ČR) a Technologickou agenturou ČR (TA ČR), přes dotační programy výzkumu a vývoje jednotlivých ministerstev až po operační programy ESIF pro programové období 2014–2020. Konkrétně je na úroveň jednotlivých specifických cílů představen OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a OP Výzkum, vývoj, vzdělávání (OP VVV).

Autoři dále pokračují evropskými programy. Jedná se zejména o program Horizont 2020, hlavní evropský program na podporu vědy a výzkumu, který je pokračovatelem rámcových programů pro vědu a výzkum realizovaných Evropskou komisí v minulých programových obdobích. Čtenáři se v následujících kapitolách dočtou i o souvisejících iniciativách a institucích: ERA-NET PLUS, EURATOM, Evropský výzkumný a inovační prostor, Program pro konkurenceschopnost podniků, zvláště malých a středních (COSME), Výzkumný fond pro uhlí a ocel (RFCS), Copernicus, CZERA, CZELO a dalších.

Ale ani toto stále není vše, co tato rozsáhlá publikace zahrnuje. Představeny jsou i programy mezinárodní spolupráce realizované v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci programu Kontakt II je ročně rozdělováno kolem 100 mil. Kč a je podporován rozvoj spolupráce s výzkumnými týmy z následujících států: Čínská lidová republika, Japonsko, Korejská republika, Spojené státy americké, Izrael, Indie, Rusko.

Z dalších programů, které publikace představuje, jen namátkově zmíním: GESHER/MOST (spolupráce mezi Českou republikou a státem Izrael v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji), COST, EUREKA, ERC, EUPRO II, INGO II, EMPIR, Norské fondy, Visegrádská skupina. V samotné knize toho najdete ale více.

Co také v průvodci o podpoře inovací najdete

Pozitivní je, že součástí publikace je analytický úvod, kde jsou představeny všechny hlavní strategické dokumenty a vyvíjející se priority výzkumu a vývoje v ČR. Některé čtenáře mohou zaujmout i čísla týkající se financování výzkumu a vývoje v České republice. Byť bychom si přáli, aby naše situace byla lepší, z pohledu celkových výdajů na vědu a výzkum, jakož i podílu veřejných výdajů na vědu a výzkum, jsme na průměru EU 28. Nedosahujeme však úrovně stanovené Lisabonskou strategií (celkové výdaje na VaV ve výši 3 % HDP a 2 % z těchto výdajů zajistit z veřejných zdrojů). Chabou náplastí nám může být, že ještě hůře než ČR je na tom Španělsko, Itálie, Portugalsko a Polsko.

Výdaje na VaV v EU. Zdroj: recenzovaná publikace

Z dalších zajímavostí (střípků), které mě v publikaci zaujaly. O grant z GA ČR se ročně pokouší cca 3 tisíce navrhovatelů a v průměru uspěje pouze čtvrtina z nich. V roce 2015 GA ČR rozdělila přes 3,5 mld. Kč.

Z pohledu poskytovatelů podpory na vědu a výzkum je GA ČR druhý v pořadí. Nejvíce prostředků vynakládá na vědu a výzkum MŠMT (12 mld. Kč v roce 2016), třetí je TA ČR s necelými 3 mld. ročně. Zvláštní postavení má Akademie věd ČR, která ročně vynakládá téměř 5 mld. Kč. MPO zaznamenalo výrazný propad v objemu prostředků vynakládaných na vědu a výzkum. V letech 2009 až 2011 to bylo přes 3,5 mld. Kč, v roce 2015 už pouze cca 1 mld. Kč.

Nejvyšší podpora výzkumu a vývoje je směrována do Prahy (cca 50 % veřejné podpory), výrazně méně je směrováno do Jihomoravského kraje (druhý v pořadí) a do dalších krajů pak ještě o poznání méně. Snahy tento nepoměr trochu vyrovnat se zatím nevydařily.

Výdaje na VaV v ČR. Zdroj: recenzovaná publikace

Závěr

Vzhledem k rozsahu publikace je zřejmé, že u jednotlivých dotačních zdrojů nemohli jít autoři do přílišného detailu. Podrobně představit konkrétní podmínky jednotlivých dotačních titulů ale ani není cílem této publikace. Koho některý program podpory zaujme, ví, kde vyhledat bližší informace, neboť u každého programu v publikaci nechybí kontakt na vyhlašovatele jednotlivých výzev a webovou stránku s podrobnými informacemi.

Mnozí jistě ocení, že v knize je vloženo CD, kde je celý obsah publikace uložen ve formátu pdf.

Publikace „Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice“ je skutečně úctyhodným počinem a užitečným nástrojem jak pro ty, kteří se v podpoře výzkumu a vývoje teprve rozkoukávají, tak pro ty, kteří jsou výzkumnými matadory. Těm může publikace ukázat nové dveře, ve kterých by mohli podporu na své projekty získat.

Autoři publikace: RNDr. Marek Blažka, doc. Ing. Karel Šperlink, CSc., FEng.

Vydavatel: Česká společnost pro nové materiály a technologie (ČSNMT) a COMTES FHT.

Pokud máte o publikaci zájem, můžete ji získat u ČSNMT.

Víte o nějaké zajímavé knize, výzkumné zprávě, analýze týkající se dotací? Napište její název a odkaz do pole pro komentáře níže a můžeme ji představit v některém z dalších článků.