Dotace na zajištění rovných příležitostí žen a mužů u zaměstnavatelů – genderové audity

Dne 10. 9. 2016 byl zahájen příjem žádostí o podporu do výzev č. 050 a 051 OP Zaměstnanost na realizaci genderových auditů. Jedná se o dost kontroverzní problematiku, kterou silně prosazuje jedna relativně úzká skupina osob. Velká část populace se snaží v této problematice najít pro sebe to pozitivní, a proto se domnívám, že se najde dost subjektů, které budou mít o provedení genderového auditu zájem.

Budova Evropského parlamentu v Bruselu

V tomto článku představím nejen tyto výzvy samotné, ale zamyslím se i nad způsobem prosazování evropských politik do praxe. Právě genderová problematika je dost ukázkovým příkladem toho, jak se to děje. Přitom využiji také poznatky z právě připravované prezentace na toto téma, kterou dávám dohromady pro Výbor pro ženská práva a genderovou rovnost Evropského parlamentu. Příští týden bych měl při veřejném slyšení vystoupit na toto téma evropských fondů pro genderovou rovnost – „EU FUNDS FOR GENDER EQUALITY“.

Za jakých podmínek bude realizace genderových auditů u zaměstnavatelů podporována?

Předně pár zásadních informací k obsahu výzev. Jedná se o dvě obdobné výzvy, přičemž jedna je určena na dotace v méně rozvinutých regionech (tj. celé území ČR kromě Hlavního města Prahy) a druhá je pro Prahu. Obě výzvy jsou téměř totožné, proto se nejdříve zaměřím na společné parametry a v závěru zmíním jeden rozdíl.

Oprávněným žadatelem může být:

• obchodní korporace (tj. s.r.o., a.s. atd.)
• OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné)
• státní podnik
• NNO (nestátní neziskové organizace)
• profesní a podnikatelská sdružení
• poradenské a vzdělávací instituce
• školy a školská zařízení
• vysoké školy
• veřejné výzkumné instituce
• kraje
• organizace zřizované kraji
• obce
• organizace zřizované obcemi
• dobrovolné svazky obcí
• sociální partneři
• organizační složky státu
• příspěvkové organizace zřízené organizačními složkami státu
• právnické osoby vykonávající podnikatelskou činnost zřízené zvláštním zákonem.

Uzávěrka přijmu žádostí: 30. 12. 2016., 18:00
Nejzazší datum ukončení realizace projektu: do 31. 08. 2018
Datum zahájení realizace projektu: nesmí předcházet datu vyhlášení této výzvy, tj. 01. 09. 2016

Podporovaná aktivita: realizace genderového auditu u zaměstnavatele s alespoň 10 zaměstnanci (myšleno v přepočtu na celé úvazky v okamžiku uzavření smlouvy o provedení auditu).

Minimální výše způsobilých výdajů projektu: 500 000,- Kč.
Maximální výše způsobilých výdajů projektu: 2 000 000,- Kč.

Image by photostock at FreeDigitalPhotos.net

K dispozici je celkem 27 mil. Kč pro projekty mimo Prahu a 4,5 mil. Kč pro projekty v Praze.

Je dobře, že výzva obsahuje maximální částky za vytvoření genderových auditů, protože jinak by určitě došlo k tomu, že se pár agentur na této výzvě poměrně dobře obohatí, tak jak se v minulosti u obdobných výzev dělo.

Maximální ceny za genderové audity:

• Malé podniky (10–50 zaměstnanců) …. 72 450,- Kč
• Střední podniky (51–250 zaměstnanců) …. 98 550,- Kč
• Velké podniky (více než 250 zaměstnanců) … 149 400,- Kč

Při porovnání minimální částky na projekt a maximální částky za audit je zřejmé, že žádosti bude vždy podávat několik organizací v partnerství, což výzva umožňuje.

Jaká jsou omezení pro zájemce o tuto dotaci?

V obou případech jsou podporovány realizace genderových auditů pouze u těchto cílových skupin:

• Zaměstnanci – Osoby, které jsou v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo služebním poměru k organizaci
• Zaměstnavatelé – Právnické či fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň 10 zaměstnanců.

V žádosti se budete muset zavázat k plnění jediného indikátoru: počet napsaných a zveřejněných analytických a strategických dokumentů (vč. evaluačních) – „Napsaný“ znamená vytvoření obsahu materiálu (tj. nejedná se o počet kopií, které byly vytisknuty). „Zveřejněný“ znamená, že jsou zveřejněné/či z důvodu citlivých informací částečně zveřejněné na centrálních stránkách relevantních fondů, na stránkách příjemce, popř. na jiných úložištích k tomu určených, anebo jsou dohledatelné pomocí obvyklých internetových vyhledávačů. K tomu, aby byl dokument započítán do indikátoru jako jedna jednotka, je třeba, aby byl jak napsaný, tak zveřejněný. V případě více samostatných výstupů je možno započítat každý výstup samostatně. Započítávají se dokumenty vytvořené interně i externě.

Povinné přílohy k žádosti o dotaci: Spolu s žádostí je nutné doložit, v případě, že nejste fyzickou osobou nebo právnickou osobou veřejného práva, tj. zjednodušeně řešeno nejste státní institucí, pouze jedinou přílohu: Identifikaci svých skutečných majitelů ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Trochu mi uniká, proč musí být k žádosti o dotaci přiložena takováto příloha, když všechny orgány právnických osob musí být zapsány ve veřejných rejstřících.

Chápu, že bude několik „vykuků“, kteří dokáží i tak vlastnickou strukturu skrýt. Zřejmě tak ve stylu současného vládnoucího byrokratického přístupu uvalíme další nesmyslnou administrativní zátěž na těch 99 % poctivých, čímž možná 50 % z toho 1 % nepoctivých eliminujeme. Snad podobný přístup nezavedou i ostatní řídící orgány a v rámci „zjednodušování“ ještě více celý systém poskytování nezaplavíme dalšími povinnostmi, které ty, kteří by dotace skutečně efektivně využili, odradí.

Dopady genderových auditů

Odhaduji, že na základě těchto výzev č. 050 a 051 můžeme očekávat cca 300 auditovaných organizací. Nevím, zda můj odhad koresponduje s představou MPSV, v každém případě se bude jednat o stovky nových genderových auditů, které budou veřejně vystaveny jako případné vzory pro ostatní zájemce o tuto formu zviditelnění.

Osobně se domnívám, že o audit budou mít zájem jen ty organizace, kde je tato problematika již v současné době dobře ošetřena. Zpracovaný audit pak bude využíván jako hodnověrný podklad pro „chlubení se“ vzorným nediskriminačním přístupem k zaměstnancům a zaměstnankyním.

Ten, kdo ženy diskriminuje, kde dochází k nerovnému odměňování, asi o tuto dotaci nepožádá. To je jeden z důvodů, který logicky u řady obyvatel vyvolá otázky, zda se jedná o smysluplně vynaložených 30 miliónů Kč, které v konečném důsledku pocházejí od daňových poplatníků EU, tedy od každého z nás. Nejedná se o žádné „vykouzlené“ peníze, které vyrábí Evropská komise!

Zastánci genderového mainstreamu budou tvrdit, že se jedná o pozitivní příklady a vytváření určité kultury ve společnosti, ke které se postupně nechají strhnout i ostatní. V tom budou mít určitě pravdu. Moje otázka je, zda nejsou jiné nebo „i jiné“ oblasti, na které bychom měli vynakládat takovéto úsilí a finanční prostředky, a kde bude přínos pro celkovou společnost ještě vyšší?

Standard genderového auditu

Rozdíly Praha vs. méně rozvinuté regiony

Jediný rozdíl, který ve výzvách vidím, je ve finančních parametrech.

Jedná se o celkovou alokaci na výzvy. Na realizaci genderových auditů v méně rozvinutých regionech je k dispozici cca 27 mil. Kč, na realizaci genderových auditů v Praze je určeno 4,5 mil. Kč.

Zásadnější je pro žadatele rozdílná míra podpory. U projektů mimo území Hlavního města Prahy je nutné spolufinancování ve výši 0–15 % dle typu subjektu žadatele a v Praze to je 0–50 %. Podrobnější informace najdete přímo ve výzvách. Výzva pro projekty mimo Prahu je zde a výzva pro projekty realizované na území Hlavního města Praha je zde.

„Fígle“ v prosazování evropských politik v členských státech

Image by arztsamui at FreeDigitalPhotos.net

A jak slibuji v úvodu tohoto článku, dovolím si v této souvislosti odhalit i jeden „fígl“, který se při prosazování evropských politik nenápadně používá. Řada politik je pro občany EU na první pohled nepřijatelná, neboť omezuje jejich svobody, zavádí jiné hodnotové koncepty, než které mají v jednotlivých státech staleté tradice a zatěžuje státní rozpočty.

Proto se tyto politiky objevují nejdříve v podobě různých pracovních materiálů, zpráv různých výborů, až se pak projeví v nějakých koncepčních materiálech jako nenápadné větičky, které v tu chvíli nemají žádný praktický dopad. Tak je pak i argumentováno s případnými odpůrci.

Např. Úřad vlády ČR v březnu 2016 zpracoval Standard Genderového auditu, který je mimochodem po čistě metodické stránce zpracován velmi dobře, a ve kterém je uvedená větička: „Naplňování tohoto Standardu při realizaci genderových auditů je doporučující a není závazné.“ (str. 3 Standardu) Byť jsem u projednávání tohoto standardu nebyl, dovedu si představit, že se v průběhu projednání objevilo několik jeho odpůrců, kterým bylo na připomínky řečeno, že se nejedná o nic závazného a každý si bude moci případný audit udělat i nějak jinak. S tímto argumentem se pak mohlo docílit i určitého bolavého konsensu.

No a o pár měsíců později se ve výzvách o dotaci na realizaci genderových auditů dočteme: „Audit musí odpovídat standardu genderového auditu vydanému Úřadem vlády, který je přílohou výzvy č. 1. Výstupem projektu bude závěrečná zpráva odpovídající požadavkům uvedeného standardu za každý provedený audit v rámci projektu.“ (str. 4 Výzvy) Takže jestliže na takový audit chcete dostat peníze, musíte ho udělat přesně takto, jak Úřad vlády navrhl. Pro ty, kteří se v této problematice nepohybují, upřesňuji, že skutečně těch metodik na genderové audity je několik a Úřad vlády zvolil určitý jeden přístup odpovídající jeho úhlu pohledu na tuto problematiku.

Takže nenápadně během několika měsíců se od dobrovolného přešlo k povinnému, a to na základě rozhodnutí neidentifikovaných osob (několika politiků a jim sloužících úředníků) a nikdo s tím už nic nemůžeme udělat. V jiných oblastech tento proces může zabrat i několik let, ale princip je podobný.

Myslím si, že to je škoda a důvod, proč stále větší skupina lidí vyjadřuje nespokojenost s fungováním EU. Naposled silně vyjádřeno např. BREXITem. Pokud by se podařilo jen tento přístup změnit a vyměnit ty, pro které je realizace transparentních procesů reflektujících zájmy většiny obyvatel EU nepředstavitelná, věřím, že by se pak nám všem v EU lépe žilo.

A očekávaná perlička na závěr. Tvorba toho Standardu genderového auditu Úřadu vlády byla placena také z peněz daňových poplatníků EU: „Standard vznikl v Oddělení rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR v rámci projektu „Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů v ČR“ (reg. č. CZ.1.04/5.1.00/81.00004) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.“ (str. 5 Standardu)

Závěr

Pokud patříte mezi ty, kteří chtějí genderový audit využít ke zviditelnění své organizace a nemáte s evropskými projekty moc zkušeností, můžete využít on-line kurz „Jak na dotace z ESI fondů“, po jehož absolvování pro vás bude zpracování žádostí procházka po známé, jasné a srozumitelné cestě. 😉

Uvítám vaše postřehy a názory jak na genderové audity, tak na ostatní postřehy, které v tomto článku zmiňuji. Pište do komentářů dole pod článkem!