7 mld. Kč na rovnost mužů a žen

V programovém období 2014–2020 je na specifický cíl 1.2.1: Snížení rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce OP Z (Operační program Zaměstnanost) určeno 12,62 % hlavní alokace programu[1]. To je přibližně 6,9 mld. Kč. V tomto článku se zamyslím nad tím, zda to je moc nebo málo, a to v kontextu veřejného slyšení Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu (FEMM) v Bruselu, kterého jsem měl možnost se osobně zúčastnit.

Na první pohled částka cca 1 mld. Kč ročně na „měkké“ aktivity, tj. vzdělávání, poradenství, koučing, genderové audity, koordinace politik, ale také podporu budování jeslí a školek a další, je docela hodně. Celkem je na toto programové období pro ČR určeno 650 mld. Kč a pouze na OP Z je vyčleněno cca 58 mld. Kč.

To, že alokace na specifický cíl 1.2.1 je třetí největší v rámci OP Z ukazuje, že se jedná o prioritní oblast MPSV, a když srovnáme s alokacemi na tyto aktivity v minulých programových obdobích (1,1 mld. Kč v období 2007–2013 a 1,3 mld. Kč v období 2004–2006) vidíme, že došlo k takřka šestinásobnému navýšení prostředků na oblast rovnosti mužů a žen a genderovou problematiku. To stojí za pozornost.

11. 10. proběhlo v Bruselu veřejné slyšení Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, kde výborem pozvaní experti přednášeli zprávy o přínosech prostředků EU investovaných do rovnosti žen a mužů. Účastnice a účastníci slyšení se dozvěděli řadu čísel o situaci v několika zemích EU, a také to, že se stále nedaří požadovaných cílů dosáhnout. A to i přes poměrně značné finanční investice do této oblasti.

Díky paní europoslankyni Michaele Šojdrové, která se jako členka tohoto výboru aktivně zasadila o to, aby mě výbor na toto veřejné slyšení pozval, jsem mohl do hledání řešení přispět svými zkušenostmi a poznatky. Představil jsem čtyři konkrétní oblasti, do kterých má smysl, dle mého názoru, veřejné prostředky na zlepšení kvality života žen investovat.

Veřejného slyšení se osobně zúčastnilo cca padesát osob. Další jednání sledovali přes internet.

Veřejného slyšení se osobně zúčastnila cca padesátka osob. Další sledovali jednání přes internet.

  1. Podpora ženám, aby si samy uvědomily svou hodnotu, své silné stránky a osobní obdarování.
    • Nižší mzdy žen nejsou vždy důsledkem šovinistické diskriminace, ale prostého ekonomického kalkulu. Zaměstnavatel prostě platí tolik, za kolik je zaměstnanec ochoten pracovat. A žel, ženy jsou mnohdy ochotny vykonávat práci za nižší mzdu, než za kterou by stejnou práci vykonával muž.
  2. Zdůrazňování významu mateřství jako důležité oblasti života, které si společnost váží.
    • Toto je nyní zcela mimo strategii rovnosti žen a mužů a je to asi škoda. Jsou ženy, pro které je věnování se dětem a rodině důležitější než kariéra. Často se ale pod současným tlakem na zaměstnanost cítí méněcenné. Přitom bez těch, které jsou ochotny pro zachování další generace věnovat roky svého života, značné úsilí a sebezapírání, nebude naše společnost za pár desítek let existovat.
  3. Psychologická podpora ženám nejen až poté, co se stanou obětí nějakého násilí.
    • Každé druhé manželství se rozvádí (nejen v ČR) a jako důvody jsou ve většině případů uváděny problémy v komunikaci. Rozvody z důvodu násilí či nevěry tvoří jen malý zlomek všech rozvodů. Přitom ženy si rozvodem často nepolepší. Ženy samoživitelky patří ke skupině obyvatel, která je nejvíce ohrožena chudobou. Nebylo by tak k prospěchu žen, kdyby se míra rozvodovosti snížila? A to nikoliv za cenu, že to „žena bude muset nějak přetrpět“, ale za cenu, že v manželství budou oba prožívat uspokojení, respekt a prostor pro seberealizaci?
  4. Aktivity na sladění pracovního a rodinného života.
    • Jedna z mála oblastí, kde to relativně funguje a kde je nutné v úsilí pokračovat. Zvyšovat osvětu o výhodách flexibilních forem práce, zavádět pozitivní podporu zaměstnavatelům umožňujících nadstandardní opatření na sladění pracovního a rodinného života atd.

(Celá prezentace je k dispozici ke stažení zde.)

Členky výboru FEMM mě přemlouvají, abych nezmiňoval mimo jiné hodnoty třetiny žen v EU.

Členky výboru FEMM mě přemlouvají, abych ve svém vystoupení nezmiňoval mimo jiné hodnoty více než třetiny žen v EU.

Zajímavé bylo, že některé členky výboru nechtěly, abych své postřehy z praxe, podložené vědeckými výzkumy, veřejně prezentoval. Za tímto účelem vyvíjely poměrně silný nátlak nejen na mě, ale i na další osoby ve výboru. Nakonec jsem svůj příspěvek, byť v mírně upravené podobě přednesl, ovšem díky provedeným procedurálním změnám nebyl prostor na diskusi.

Je smutné, že genderová ideologie ohánějící se právy žen je nakonec největší brzdou v prosazování principů rovných příležitostí. Tato ideologie nerespektuje to, že v EU žije minimálně třetina žen (v číslech se jedná o 80 až 100 miliónů žen!), které nemají kariéru jako svůj hlavní životní cíl. A jak jsem mohl na vlastní kůži okusit, genderová ideologie nepřipouští diskusi a není ochotna naslouchat jiným názorům.

Velmi hojně finančně dotovaná opatření na rychlý návrat žen do pracovního procesu pak na část žen působí frustrujícím způsobem. Proti své vůli se tyto ženy vzdávají svých rodinných hodnot, naplno se věnují zaměstnání a vnitřně pak strádají. Žel, jsme v našich projektech potkali takových žen poměrně dost. Byly zoufalé, smutné z toho, že jsou nuceny dávat děti do školek a jít na plný úvazek do zaměstnání. Jinak se na ně jejich okolí dívá jako na příživnice společnosti. Byť to ne vždy skončí tak tragicky, jak se píše v tomto článku, vnitřní pnutí a stres žen může mít také vliv na míru rozvodovosti. To by stálo za hlubší prozkoumání.

V cca 7 mld. Kč, které může Česká republika v tomto období na opatření rovnosti mužů a žen čerpat, je též financování tzv. gender focal pointů, tj. pracovních míst na plný úvazek na jednotlivých ministerstvech, která budou dohlížet na uplatňování principů rovnosti. Velkým nebezpečím je, že pokud budou tato místa obsazena lidmi z militantního feministického křídla, hrozí nám další druh kontroly, represe a sankcí, pokud se nepodřídíme jedné konkrétní ideologii. Nezní vám to povědomě? Tragické je, že toto vše bude placeno z prostředků i našich daní!

Na vedení MPSV nyní je, aby se nenechalo ovládnout ideologickými principy (v minulých letech zastávalo poměrně pragmatické postoje) a hledalo skutečně ty nejefektivnější formy pro prosazování principů rovnosti mužů a žen.

Uvítám vaše postřehy názory, a to jak souhlasné, tak i nesouhlasné. Věřím, že právě v kritické věcné diskusi je možné najít ten nejlepší směr dalšího směrování.

  • [1] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2016) ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O IMPLEMENTACI ESI FONDŮ V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014–2020. Praha: MMR-NOK.
1207 zobrazení celkem 9 zobrazení dnes

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *