Postřehy z pobytu za Velkou čínskou zdí

Měl jsem možnost zúčastnit se workshopu ve Zhongguancun Science Park v Beijing (nesprávně označováno jako Peking) na téma inovace a podnikání. Sice to znamenalo, že jsem se odmlčel na tomto blogu (řada internetových stránek, které při psaní článků běžně používám, tam nefunguje, a navíc týdenní program byl hodně nabitý), ale za ty postřehy a nové zkušenosti to stálo. V tomto článku se s vámi podělím o to, co mě za Velkou čínskou zdí nejvíce oslovilo.

Je u nás objektivnější zpravodajství než v Číně?

Předně jsem si potvrdil, že podávání informací našimi mainstreamovými médii si moc nezadá od informování občanů této nejlidnatější země na světě (1,35 mld. obyvatel) vedené pevnou rukou komunistické strany. Nepochybuji o tom, že informace podávané čínskými médii jsou značně filtrované. O tom, že u nás máme 60 čínských žadatelů o azyl, v Číně asi nikdo kromě zainteresovaných úředníků, neví.

Ovšem není zkreslované podávání informací a „ohýbání“ faktů, které je celkem běžné v našich „demokratických“ mainstreamových médiích ještě horší? Na několika kauzách, o kterých jsem velmi dobře informován z první ruky, jsem se přesvědčil, že emociální složka sdělení a umně poskládané reportáže dokáží v posluchačích vyvolat takový pohled, jaký médium chce, a to bez ohledu na skutečnost.

Ostatně tento princip můžeme vidět i v kolébce demokracie v U.S.A. Hlavní média tam velmi silně bagatelizují vážná pochybení jednoho kandidáta a zesměšňují a nafukují přešlapy druhého. Tím vlastně ovlivňují výsledky voleb. Je horší manipulovat s myšlením národa, nebo nedávat možnost volby? Já považuji za špatné obojí.

Kultura za Velkou čínskou zdí

Takže jak se změnil můj obraz Číny po krátké osobní návštěvě, svobodném a nijak neomezovaném cestování po jejím hlavním městě, po otevřených hovorech s místními úspěšnými podnikateli i několika běžnými lidmi „na ulici“?

Čína, neboli „země středu“, je země s dvoutisíciletou historií, pracovitými a cílevědomými lidmi, kteří mají jasné a konkrétní cíle, pro jejichž naplnění jsou ochotni a schopni vyvinout obrovské úsilí. K tomu relativně „efektivní“ vláda jedné strany. Na rozdíl od neefektivních jednání a přešlapování na místě koaličních vlád v EU. A v U.S.A. to není o moc lepší. O minimálním vlivu nekonstruktivní opozice na stabilitu naší „demokracie“ v tomto článku ani nebudu psát. Toto vše dává spolu s obrovskou personální a surovinovou základnou Číně jasné konkurenční výhody nad zbytkem světa.

Rozhodně už to není levná pracovní síla a kopírování produktů jiných, co tuto zemi žene a požene kupředu.

Hospodářská situace v Číně

I když makroekonomické ukazatele Číny se za poslední roky zhoršují a země trpí řadou hospodářských problémů, z výše uvedených důvodů bych se neobával, že si s tím v horizontu několika let neporadí.

Vývoj HDP v Číně za posledních 10 let. Převzato z Trading Economics.

Ony titulky typu „Konec ekonomického zázraku“, „Vysoké zadlužení Číny podkopává růst a stabilitu“, „Čína se zadlužila dříve, než zbohatla“ apod. sice ve věcné rovině nelžou, ale navozují zcela neadekvátní pocit ve čtenářích.

Vyvolávat představu, že s Čínou to jde ekonomicky z kopce v situaci, kdy její hospodářský růst je 3x tak velký než růst U.S.A., téměř 4x tak velký jako růst EU a její zadlužení (zejména státní dluh) je ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami na relativně nízké úrovni), je dost krátkozraké.

Jak výběrově jsou zveřejňovány a prezentovány hospodářské informace v našem „demokratickém“ světě, je dobře patrné na stránkách Evropské komise. Proč asi mezi zásadními parametry chybí zadlužení a rychlost ekonomického růstu? Obviňovat jiné režimy ze zatajování některých informací se mi zdá pokrytecké.

Evropa má na mále

Skutečně pokud se nechceme postupně propadnout do propadliště historických dějin jako kdysi vyspělá oblast světa, měli bychom se přestat bít v prsa, přestat se hádat o nesmyslech a začít pracovat na naplnění reálných strategických cílů, které mají potenciál Evropu udržet mezi vyspělými regiony ještě i za 20 let. Další nové regulace k tomu skutečně nepřispějí!

Hospodářské problémy Číny

Graf ročního růstu HDP v Číně. Převzato z Světová banka.

Z hospodářských problémů, které Čína má, a které netají, jde zejména o přehlcení dopravy ve městech a poškozování životního prostředí. Kdo zná dopravní situaci v Praze, zkuste si představit, jak by ranní a odpolední špičky vypadaly, kdyby v ní žilo 26 mil. lidí, což je počet obyvatel Beijingu! A jak dlouho se u nás řešilo odsíření tepelných elektráren?

Strategický plán čínské vlády je založen na investicích do nových technologií a inovací. Ovšem na rozdíl od našich politik, které tato hesla také obsahují, mají to za velkou zdí skutečně promyšlené a dotažené do velmi konkrétních akčních plánů a konkrétních aktivit se smysluplnými ukazateli.

Továrna příliš zatěžuje životní prostředí? Tak ji zavřeme a místo ní postavíme zcela novou, která využívá nejmodernější technologie. To je čínský přístup. Tato změna se v celé zemi neprovede přes noc, ale dle toho jak jsou nastartování a jak k tomu přistupují, budou první výrazné změny patrné do pěti let a předpovídám, že do deseti let udělají v této oblasti takový pokrok, jako prodělala Evropa za posledních 50 let.

Čínský sen – Chinese Dream

Čína nyní žije naplňováním čínského snu „Chinese Dream“. Byť v ústech komunistického prezidenta zní formulace tohoto snu lacině, až populisticky, v chápání běžných lidí se to velmi podobá tzv. „americkému snu“. I přes vládu komunistů mají mladí lidé možnost studovat na nejlepších univerzitách v zahraničí (to u nás pod vládou komunistů možné nebylo), schopní lidé mohou podnikat, k čemuž má vláda propracovaný systém pobídek (na rozdíl od mnohých bezzubých dotací EU, jsou tyto pobídky zaměřeny skutečně na růst) a to včetně investic do startu-upů formou business angels nebo venture capital.

Navíc některé dálnice mají placené, náročnější zdravotní péči si běžní občané nemohou z finančních důvodů dovolit, vesele tam bez obav funguje šedá ekonomika. Očekávali byste toto v socialistické zemi? U nás budeme za určitých okolností zavádět elektronickou evidenci tržeb i ze spropitného. To jsme mnohem přísnější kapitalistická společnost než komunistická Čína!

Hesla na jedné z univerzit v Beijing

Politický pohled

Rád bych se do Číny ještě někdy podíval a seznámil se s lidmi z té odvrácené strany. Nesdílím pohledy v očích „západu“ pronásledovaného spisovatele Jü Ťie, který tvrdí, že „že si Číňané zaslouží lepší životní styl než otroctví“ a že „situace se bude v několika následujících letech neustále zhoršovat“.

Asi mě někdo napadne, že za týden, po kontaktu s převážně „prověřenými“ lidmi nemohu mít kompletní obrázek o tom, jak to v této zemi chodí. To je jistě pravda. Ale otroctví skutečně vypadá jinak, než to, čemu tam jsou lidé vystaveni. Životní situace většiny běžných lidí se tam za posledních 20 let velmi výrazně zlepšila, což musí být každému při projíždění ulicemi hlavního města zřejmé na první pohled. Kvalitní nová auta všech světových značek, téměř v každém bytě klimatizace, moderní obchodní centra plná lidí a sortimentu, který známe z nákupních center u nás. Je pravda, že mimo hlavní město to již tak růžové není. (Měl jsem možnost projet i některé vesnice na sever od Beijingu, ale nepochybuji o tom, že v dalších letech se budou životní podmínky většiny obyvatel ještě více zlepšovat. A to i přesto, že hospodářský růst už nebude tak velký jako v roce 2007.

Budoucí vývoj Číny?

Dokonce jsem tak optimistický, že se domnívám, že do dvou let bude v Číně opět fungovat i Google a všechny jeho služby a možná i Facebook. „Great China Firewall“, jak někteří místní „vtipně“ pojmenovávají internetové rozhraní mezi Čínou a zbytkem světa, podle mě, během pár let, na rozdíl od skutečné kamenné Velké čínské zdi, padne. A jestli ne úplně, tak se výrazně ztenčí.

Je nutné pochopit, že Čína má zcela jinou kulturní tradici a životní styl, než jak jej známe z Evropy a U.S.A. Tato tradice a historie je občanům navíc každodenně připomínána mimo jiné i prostřednictvím více než 60 televizních kanálů v čínštině. Na několika programech permanentě běží různé filmy z této historie budující v lidech národní hrdost a smysl pro čest. Připomíná nám např. někdo naši historii Českého království a Velkomoravské říše? Víme, že Slované a čeští králové sehráli v minulosti zásadní roli při formování Evropy? A nejedná se jen o Karla IV. Co víme třeba o Jiřím z Poděbrad a jeho návrhu „Všeobecné mírové organizace“? Místo toho sledujeme stupidní seriály ukazující nám, že žít život v přetvářce a s podrazy je naprosto normální.

Domnívat se, že implementací našich hodnost někomu zlepšíme životní úroveň, je dost pyšné a arogantní. Držel bych se toho, jak místní lid „Han“ popsala naše průvodkyně: „Jsme jako písek. Každý si hledí sám sebe a své rodiny a okolí ho moc nezajímá. Jakmile jsme ovšem jako národ v ohrožení, tak se rychle semkneme jako rýže.“ Kdo ví, jak je připravovaná rýže v Číně, pochopí, že je tím popsána soudržnost a pospolitost vůči vnějšímu nepříteli.

Měl jsem možnost zúčastnit se i setkání s některými čínskými delegacemi v ČR. Mimochodem není neobvyklé, že v čele takového týmu či instituce stojí v Číně žena, která má naprostý respekt od mužů v jejím týmu! Jejich úslužnost a pokoru bych nevnímal jako přetvářku a snahu nás ovládnou a koupit, jak můžeme už nyní v médiích slyšet, a jak v dalších letech význam Číny poroste, určitě tuto teorii uslyšíme stále častěji. Oni si uvědomují, že nás v tuto chvíli potřebují, ale to neznamená, že až nás potřebovat nebudou, že nám budou chtít ovládat a vnucovat svůj způsob života. To mi nějak do toho mála, co o této kultuře vím, nesedí.

Jedna z ulic ve čtvrti Fengtai.

Předsudky a strach ze zodpovědnosti nás brzdí

Takže co napsat závěrem? Odhoďte předsudky a nevěřte všemu, co slyšíte v televizi. Pokud alespoň trochu můžete, tak cestujte a poznávejte nové kultury v místě jejich původu. Je hezké, že mohou dnes cestovat mladí, ale ti se dostanou na nějaké vlivnější posty za pět až deset let. To už může být pozdě. Je třeba, aby cestovali i čtyřicátníci a padesátníci, kteří zastávají významné pozice. A to nejen do hotelových resortů a do uzavřených komunit jednostranně zabarvených konferencí. Vyhraďte si vždy čas i na kontakt s běžnými místními občany a návštěvu nejen turisticky vyhledávaných míst. Jedině tak okusíte místní kulturu a povahu obyvatel. Jazyková bariéra nemusí být problém. Nabídka intenzivních jazykových kurzů je dnes hodně bohatá.

A to, co na vlastní oči poznáte, konfrontujte s informacemi v médiích. Nebojte se zavádět změny ve svých organizacích, ať už se jedná o státní správu, samosprávu, neziskový sektor nebo komerční firmy. Nebojte se nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Za chybu se u nás nepopravuje! Poznání, že jsem dosud něco dělal špatně, je úžasná příležitost, abych to začal již dělat správně a ne něco, proti čemu bych měl bojovat. Takto k tomu přistupují v Číně. Byť při selhání to tam ti, kteří selhali, nemají nejspíše tak snadné jako my.

Poctivost, pracovitost, úcta k pravdě a spravedlnosti, respekt k autoritám a odlišnostem – mimochodem hodnoty vycházející z křesťanství – je to, co nás může udržet mezi vyspělými zeměmi světa. Vrátíme se k těmto hodnotám nebo budeme pokračovat v „politické korektnosti“, nesmyslné regulaci, přehnané byrokratické kontrole, a tím se sami odsoudíme k postupnému ústupu do pozadí v rámci globálního světa?

Uvítám postřehy a komentáře především od těch, kteří mají s Čínou více zkušeností. Jsem ve svém pohledu až příliš optimistický?