Komunitární programy EU jsou také evropské dotace

Je dobré vědět, že evropské dotace, to nejsou jen Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), ale i poměrně zajímavé komunitární programy. Pro laika je tato oblast ještě méně přehledná, než „strukturální fondy“, a proto je určitě vítanou pomocí každá publikace, která se snaží srozumitelnou formou jednotlivé programy představit.

Dostupnost komunitárních programů EU

Jednou z takových užitečných publikací je materiál „Programy Evropské komise na podporu vzdělávání, kultury, podnikání, výzkumu a dalších aktivit“, kterou vydal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM za finanční podpory poslaneckého klubu EPP v Evropském parlamentu. Tuto publikaci si můžete v plném znění stáhnout zde.

Finanční alokace komunitárních programů. Zdroj: Publikace Europeum

V úvodu materiálu má oblíbená europoslankyně Michaela Šojdrová uvádí, že na 31 komunitárních programů je z rozpočtu EU pro období 2014–2020 vyčleněno přes 200 mld. EUR. Je to o něco méně, než kolik jde na evropskou regionální politiku (351 mld. EUR), ale téměř 10x více, než kolik je z ESIF určeno pro ČR.

Jelikož jsem se kdysi také na nějakých projektech do komunitárních programů podílel a znám organizace, které tyto peníze čerpají, mohu potvrdit, že to je zajímavá možnost, která má však i své stinné stránky. Možná některé překvapí, že administrativní náročnost těchto projektů je mnohem nižší, než jak to známe u českých operačních programů. A to jak ve fázi zpracování žádosti o dotaci (projektu), tak ve fázi realizace. Žádné nesmyslné přílohy jako součást žádosti, žádné zmatené kolonky k vyplňování, žádné dokládání detailních dokladů při vyúčtování. Primární je naplnění cílů a indikátorů projektu.

Pro některé může být nevýhodou, že vše probíhá v angličtině (v některých programech by prošla i němčina nebo francouzština, ale čeština nikoliv) a zásadní je, že konkurujete s projekty napříč celou Evropou. Procentická úspěšnost tak není moc velká. Ale to není ani v tuzemských operačních programech, kde jsou vesměs také obrovské přetlaky žádostí.

Horizont 2020

Největší z komunitárních programů je Horizont 2020, následovník rámcových programů pro vědu a výzkum, který je dobře znám většině vysokoškolských a výzkumných institucí u nás. Ne každý ovšem ví, že na těchto projektech se mohou podílet i neziskové organizace a dokonce i soukromé firmy. A to nejen ty velké jako třeba Siemens! Je však nutné znát ty správné lidi, zapojit se do vhodného konsorcia, a na několik let se můžete stát součástí mezinárodního špičkového týmu, který vyvíjí novou technologii, nový systém nebo nový produkt.

Pokud jste inovativní organizace, která má unikátní know-how a jste schopni investovat několik člověkotýdnů do přípravy projektu, určitě kontaktujte Technologické centrum AV ČR, které je národním kontaktním bodem tohoto programu, a kde vás dále nasměrují. Kontakty a prioritní oblasti pro toto období najdete právě ve zmíněné publikaci.

Další komunitární programy

Publikace dále představuje program ERASMUS+, který už není pouze o výměnných pobytech studentů, ale je z něj možné financovat i vzdělávání dospělých, výměnné stáže pracovníků ve vzdělávání a další zajímavé projekty.

Organizace, které se zabývají životním prostředím, asi znají program LIFE. Pro toto programové období je na něj vyčleněno cca 3,5 mld. EUR.

Existuje dokonce i program zaměřený přímo na podnikatele! Jmenuje se COSME a je na něj vyčleněno 2,3 mld. EUR. Jedná se o doplňkový program k tuzemskému Operačnímu programu podnikání a inovace a obsahuje čtyři oblasti podpory.

1. Záruky za úvěry a rizikový kapitál pro malé a střední podniky (MSP).
2. Pomoc s hledáním obchodních a technologických partnerů pro MSP prostřednictvím sítě EEN (Enterprise Europe Network). Tato síť pomáhá podnikatelům i s orientaci na trzích v jednotlivých evropských zemích. Znali jste například portál Vaše Evropa?
3. Třetí oblast se zaměřuje na snižování administrativní zátěže podnikatelů, zejména malých a středních v duchu hesla „zelená malým a středním podnikatelům“. Zejména tyto projekty by naše podnikatele asi zajímaly. V této oblasti je též podporováno propojení v rámci mezinárodních klastrů a rozvoj elektronických a informačních dovedností.
4. Poslední oblast zajišťuje provádění „Akčního plánu podnikání 2020“, a to např. formou výměnných pobytů, vzdělávání podnikatelů, mentoring atd.

Existují u nás skupiny, které mají k dotacím na podnikání velmi negativní postoj. A to ne zcela neoprávněně. Na druhou stranu, kdyby někoho tato forma podpory zaujala, ví, kde hledat bližší informace. Opět v Technologickém centrum AV ČR.

Z úplně jiného soudku je program Kreativní Evropa. Jak z názvu vyplývá, jedná se o program zaměřený především na kulturní organizace a kulturní projekty. K dispozici je na celé programové období 2014–2020 cca 1,5 mld. EUR.

Program pro zaměstnanost a sociální inovace s rozpočtem 919 mil. EUR podporuje mimo jiné i sociální podnikání.

Existuje dokonce program na financování mezinárodních projektů zaměřených na podporu aktivního evropského občanství s celkovým rozpočtem 185 mil. EUR.

Ilustrační foto. Zdroj: Publikace Europeum

„Méně významné“ programy

Z dalších programů už jen výčtem. Nástroj pro připojení do Evropy, Nástroj pro rozvojovou spolupráci, Evropská politika sousedství, Nástroj asistence přistupujícím zemím, Galileo, Copernicus, Fond pro vnitřní bezpečnost, ITER, Nástroj přispívající ke stabilitě a míru, Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, Nástroj partnerství, Zdraví, Práva, rovnost, občanství, Evropská pomoc dobrovolníkům atd. Podrobnosti o těchto a také ještě dalších programech se můžete dočíst ve zmíněné publikaci „Programy Evropské komise na podporu vzdělávání, kultury, podnikání, výzkumu a dalších aktivit“.

Dojem z publikace

I když jsem řadu těchto programů již znal, musím přiznat, že publikace přináší skutečně praktické informace, a to v neočekávaně přehledné a srozumitelné struktuře. Velmi užitečné, zvláště pro ty, kteří o těchto programech slyší poprvé, jsou příklady konkrétních realizovaných projektů z vybraných programů. Čtenář pak má bližší představu, jaký typ projektu asi může být podpořen. Ne u všech programů však takové příklady jsou – totiž, ne ze všech tuzemské subjekty čerpají, a tak u některých programů představivost nedostačuje.

U jiných naopak má člověk jasnou představu, co takový program podporuje a může ho z toho jímat hrůza. Např. program „Práva, rovnost a občanství“ s rozpočtem 439 miliónů EUR financuje projekty bojující proti diskriminaci, zajištění rovnosti, předcházení násilí na ohrožených skupinách, prosazování práv dítěte, podpory práv spotřebitelů atd. Zdá se tedy, že program se snaží přispět k tomu, aby bylo v Evropě méně násilí a abychom se měli všichni rádi. To je jistě chvályhodné. Proč ale v tomto výčtu není podpora klasických rodin formou výchovy k rodičovství, podpora rodičů s výchovou dětí, analýzy legislativních změn na příjmy a soudržnost rodin atd.? Přitom už snad stále méně lidí pochybuje o tom, že klasické rodiny jsou stabilizujícím prvkem společnosti.

Netajím se svým pragmatickým postojem, a tak pokud chce někdo komunitární programy vyzkoušet, uvedená publikace je určitě dobrým startovním bodem. Nicméně spolu s autory mohu potvrdit, že samotná cesta k evropským penězům je od stažení této publikace ještě hodně dlouhá, bude vás stát řadu osobních jednání nejen v tuzemsku, ale i v Bruselu a možná i v jiných zemích. Většina projektů totiž musí být složena z mezinárodních konsorcií (několika subjektů z různých států). A bez osobní účasti na odpovídajících konferencích, seminářích, workshopech, se k potřebným kontaktům (potenciálním členům vašeho vhodného konsorcia) nedostanete. Bez těchto kontaktů a „znalosti prostředí“ má sebelépe napsaná žádost o dotaci minimální šanci na úspěch.

Připojení k nějakému již fungujícímu konsorciu je ta nejsnazší cesta, jak se do těchto programů zapojit. Takový krok se ale rovná výhře v loterii, byť pravděpodobnost, že se vám to podaří, je samozřejmě mnohem vyšší.

Politicko-filosofické zamyšlení na závěr

Image by iosphere at FreeDigitalPhotos.net

Neodpustím si ale kritickou poznámku na závěr. Jelikož se evropskými dotacemi zabývám již poměrně dlouho a první projekty do komunitárních programů jsem psal v roce 2000, tj. před 16 lety, mohu sledovat určitý vývoj a posun v přístupu odpovědných orgánů EU. Snad již brzy budu moci na tomto místě takto představovat publikaci, na jejímž vzniku jsem měl příležitost se podílet, a ve které se hodnotí vliv evropských dotací na neziskový sektor v ČR za 10 let našeho členství v EU. (V současné době je u vydavatele.) Výše uvedené nástroje jsou na první pohled hezké a mohlo by být skrze ně financovaného hodně dobrého KDYBY…

Kdyby se nejednalo o nástroje podložené určitým ideologickým konceptem, který si občané EU nezvolili, a který se daří určitým zájmovým skupinám prostřednictvím jednotlivých členů EK do těchto programů „propašovat“. A to stále okatěji a okatěji. V předvstupních programech bylo možné financovat skutečně rozvojové projekty, které pomáhaly řešit konkrétní reálné problémy v daném regionu. Pak byly financovány aktivity jednotlivých organizací, které svým zaměřením odpovídaly prioritám daného programu. Nyní už však nestačí vykonávat aktivity odpovídající daným prioritám, ale musíte činnost vykonávat určitým jasným směrem odpovídajícím ideologickému podtextu zadavatele. Odvážím si tvrdit, a někteří mě možná za tento výrok napadnou, že toto před deseti lety v takovéto míře nebylo.

Myšlenky co s tím ve mně krystalizují, ale zatím ještě ne v prezentovatelné podobě. Snad kromě jasného požadavku na výraznou personální obměnu na nejvyšších místech EU a radikální změnu v postavení EK. Ta se utrhla jako neřízená střela a Evropský parlament to sám o sobě nezachrání.

V každém případě vám přeji hodně zdaru, ať už s evropskými dotacemi nebo bez nich, a těším se na vaše komentáře k článku!