Kdo někdy absolvoval nějaké mé školení, slyšel mě někde mluvit o evropských fondech, četl něco, co jsem o této problematice napsal, rychle nabyde dojmu, že jsem vůči řídicím orgánům poměrně skeptický. V tomto článku zmíním některé střípky ze skutečné komunikace s řídicími orgány (samozřejmě v anonymizované podobě), které ilustrují tragikomičnost, se kterou se příjemci dotací běžně setkávají. To snad trochu můj postoj k řídicím orgánům osvětlí.

Pro větší čtivost pasáže zkracuji, ale význam a slova neměním.

Z připomínek řídicího orgánu OP VK (Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost) k odevzdané žádosti o platbu.

„Příloha č. 14 Rozpis cestovních náhrad. Není potřeba předkládat cestovní příkazy prokazující výdaj pod 10 000 Kč.“ O pár řádek níže v tom stejném dokumentu od řídicího orgánu: „Nebyly předloženy všechny cestovní příkazy za dané monitorovací období. Pokud máte nějaké cestovní příkazy (bez ohledu na výši částky), které se vztahují k tomuto monitorovacímu období, prosím o jejich předložení.“

Image by iosphere at FreeDigitalPhotos.net

Také se vám zdá, že si zde jednotlivé tvrzení odporují? Předložit či nepředložit všechny cestovní příkazy? Samozřejmě, příjemce je musí předložit na základě takové výzvy, byť je to v rozporu s příručkou daného OP i předchozím tvrzením stejného orgánu.

Komunikace s řídicím orgánem OP LZ (Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost).

V příručce způsobilostí výdajů v tomto OP je uvedeno: „Za nepřímé náklady jsou považovány takové náklady, které nejsou nebo nemohou být přímo spojené s konkrétní aktivitou daného projektu.“ Dále se v tomto materiálu uvádí: „Nepřímým nákladem je … zajištění publicity pomoci z ESF … s výjimkou případů, kdy jsou opatření publicity hlavní činností projektu (zejména u projektů zaměřených na změnu povědomí cílové skupiny apod.)“.

Představte si, že máte projekt, jehož hlavním cílem je přispět ke změně povědomí veřejnosti na jedno určité téma a za tím účelem máte, mimo jiné, v projektu jako klíčovou aktivitu konferenci, kde o tomto tématu hovoříte. Aby na konferenci přišlo požadované množství lidí, musíte je nějak oslovit, pozvat, že? Za tím účelem vytisknete letáky, kde máte název konference, který již přímo evokuje změnu smýšlení o tématu, podrobný program se jmény přednášejících a názvy jejich příspěvků (opět názvy témat vedoucích k zamyšlení), záštitu příslušné ministryně, krajského radního atd. Je vytištění a distribuce takového letáku přímým nebo nepřímým nákladem?

Tato činnost je přímo spojená s konkrétní klíčovou aktivitou projektu a vede k jasnému naplnění hlavního cíle projektu. Při osobní distribuci letáků se bavíte se zástupci cílových skupin projektu a osobně vysvětlujete obsah daného tématu, jak chápete pojmy a jak komplexněji to bude představeno na dané konferenci. Pro někoho jasný přímý náklad, ale někdo může namítat, že jde o publicitu, tedy nepřímý náklad. (Jestli se jedná o náklad přímý nebo nepřímý, má zásadní význam na způsob vykazování v žádosti o platbu. Byť v obou případech se jedná o oprávněné náklady související s realizací projektu, zařazení do jiné kolonky v žádosti o platbu je porušením rozpočtové kázně, dle §44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., což je velmi závažné provinění!)

Před tím, než podáte žádost o platbu, se tedy „pro jistotu“ zeptáte řídicího orgánu, kde podrobně vysvětlíte situaci a dostanete následující odpověď: „Dle vašeho vysvětlení je zřejmé, že se opravdu jedná o náklady spadající do přímých nákladů a proto budou při kontrole MZ uznány.“ S klidným srdcem tedy podáte MZ (monitorovací zprávu) s žádostí o platbu a za několik měsíců dostanete vyrozumění od stejného řídicího orgánu, že jste výdaje vykázali neoprávněně, dopustili jste se porušení rozpočtové kázně se všemi dopady z toho vyplývajícími. Následuje kontrola z finančního úřadu, odvod neoprávněně vykázaných prostředků + sankce.

Image by iosphere at FreeDigitalPhotos.net

Další několikaměsíční komunikaci, odvolání proti výsledkům kontroly atd. zkrátím na jedno „vtipné“ závěrečné konstatování řídicího orgánu: „Na základě vašeho odvolání jsme celou záležitost znovu přezkoumali a máte pravdu, že naši pracovníci udělali při kontrole vašeho projektu chybu. V původním stanovisku uvedli nezpůsobilé výdaje vašeho projektu ve výši 15 234,- Kč, ale po přezkumu jsme zjistili, že se jednalo o nezpůsobilé výdaje ve výši 17 245,- Kč….“ Jinými slovy, stěžuješ si? Tak Ti to ještě osladíme, ať tě přejdou roupy. Proti takovému stanovisku už není odvolání, jedině soud. Půjde do toho někdo?

Komunikace s řídicím orgánem OP VK (Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost).

„Vaše publikace, kterou jste vykázali jako výstup klíčové aktivity ….. nesplňuje znaky případové studie, a proto tento výstup nemůžeme uznat a veškeré náklady spojené s jeho tvorbou jsou nezpůsobilé…“ Pro ilustraci, jednalo se o náklady práce týmu čtyř osob po dobu půl roku a tisk publikace vše v celkové výši přes sto tisíc Kč. Pro malou neziskovou organizaci by neproplacení těchto nákladů bylo téměř likvidační.

Opět zkrátím další několikatýdenní písemnou a osobní komunikaci do několika zkratek. Odvolání příjemce: „Materiál používá metodiku tvorby případových studií popsanou prof. Robertem Stakem, která se běžně používá v rigorózních a disertačních pracích v sociologické oblasti.“ Výsledná reakce řídícího orgánu. Nyní parafrázuji: „Tak dobře. Doplňte do materiálu ještě toto a toto a pak jej akceptujeme.“

Proč řídící orgán rovnou nevydal závaznou metodiku pro případové studie, jejichž tvorba byla jednou z podporovaných aktivit v dané výzvě? Proč při obdržení prvního výstupu neposkytl konzultace, jak se má zpracovat, aby splňovalo představy řídicího orgánu? Nebo proč rovnou neposlal připomínky, jak je nutné dopracovat a místo toho rovnou autoritativně označil výstup za neuznatelný? Bez ohledu na to, jaké to bude mít dopady na příjemce?

Další perly

Řídicí orgán (opět ministerstvo školství ;)) poslalo na projekt kontrolu z finančního úřadu z důvodu, že kvůli použití špatného vzorce na výpočet cestovních příkazů bylo vykázáno v nákladech o 153,- Kč více, než mělo být. Byť to příjemce nerozporoval a byl připraven ihned vše napravit. Kontrola vyžadovala následnou osobní návštěvu v sídle příjemce dvou pracovnic finančního úřadu, před tím ještě tří pracovnic řídicího orgánu a během toho několik hodin práce čtyřčlenného užšího vedení projektu včetně účetního. Odhaduji náklady na čase všech těchto zúčastněných 5 možná až 10 tis. Kč. Kvůli 153,- Kč, které nikdo nerozporoval. Kde je tedy efektivnost?

A poslední perlička na závěr. Z osobní schůzky s ředitelem jedné regionální rady, která zamítla projekt z důvodu, že v jedné kolonce v žádosti bylo špatně uvedené datum, byť ve všech ostatních částech žádosti i přiložené studii proveditelnosti bylo správně. Jasná technická formální chyba u žádosti o dotaci týkající se několika desítek miliónů Kč, která měla celkový rozsah včetně veškeré související dokumentace cca 500 stran. „I pokud bych vám toto pochybení uznal, najdu vám tam pět jiných, kvůli kterým vaši žádost stejně vyřadím!“

Image by iosphere at FreeDigitalPhotos.net

Závěr

Ano, příjemce dotace je plně v rukou představitelů řídicích orgánů. Je jim vydán na milost i nemilost. Pravidla jsou i v tomto programovém období poměrně nepřehledná a v detailech těžko srozumitelná. Viz jiný můj článek o rozsahu operačních programů, příruček a metodik, kterými se musí žadatel a následně příjemce řídit. V tomto období je alespoň kladen poměrně silný důraz na vzdělávání pracovníků řídících orgánů a jejich hodnocení. Uvidíme, zda to pomůže k tomu, aby žadatelé, kteří nechtějí spáchat žádný podvod, mají kvalitní potřebný projekt, který přispívá k naplnění cílů konkrétních výzev, mohli takový projekt realizovat bez obav, že je kdykoliv bude za něco řídicí či jiný orgán sankcionovat.

Vždyť podpora ze strukturálních a investičních fondů je primárně určena k tomu, aby ve společnosti došlo ke konkrétním změnám, které mají realizovat konkrétní subjekty v dané zemi, příjemci dotace, ne? Nejsou to prostředky k tomu, aby několik lidí z implementační struktury dokazovalo svou moc. Byrokracie by snad měla být jen pomocníkem k dosažení plánovaného cíle a ne účelem samotným, ne?  Nebo se mýlím a hlavním cílem podpořených projektů je naplnit všechny byrokratické předpisy a formální náležitosti bez ohledu na to, jak se přispěje k pozitivní změně ve společnosti?

Image by Sira Anamwong at FreeDigitalPhotos.net

Dlužno ještě dodat, že většina zaměstnanců řídicích orgánů jsou poměrně hodní, pracovití a ochotní lidé. Jsou ovšem zajatci systému, který je nutní k výše popsanému obskurnímu jednání.

Prosím o vaše názory a případné další zkušenosti.