Občanský sektor v ohrožení

Dnes bych s vámi chtěl sdílet několik alarmujících skutečností týkajících se občanského sektoru v ČR. Vycházím z informací z publikace „Občanský sektor v ohrožení“, kterou vydalo nakladatelství SLON. Pod vedením doc. Pavola Friče se na tvorbě téměř tří set stránkové knihy podílel kolektiv autorů z okruhu FSV UK. A hned v úvodu musím přiznat, že na jedné části tohoto díla jsem se podílel i já.

Kniha Občanský sektor v ohrožení

Kniha Občanský sektor v ohrožení

V úvodu knihy „Občanský sektor v ohrožení“ doc. Frič píše: Občanská společnost patří k těm uklidňujícím samozřejmostem vyspělých demokracií“. Ovšem jak z následného textu vyplývá, pomalu bychom mohli začít říkat „patřila“. Smutným poznáním je, že na oslabování neziskových organizací jako školy demokracie má lví podíl „…institucemi veřejné správy a Evropskou unií preferovaný … manažerský přístup k rozvoji občanského sektoru.“ (s. 9) V této knize je velmi precizně popsáno a zargumentováno, jak se to v praxi děje. Vše doloženo na konkrétních číslech a oficiálních zprávách.

Kontext vzniku knihy

Paradoxní je, že obsahový základ publikace byl vytvořen v rámci zakázky pro Zastoupení Evropské komise v ČR při výročí desetiletého členství ČR v EU. Ovšem když se zástupci Evropské komise s našimi výsledky seznámili, veškeré původní nadšení z veřejné prezentace výstupů opadlo. Ano, i to je ukázkou „fungování demokracie“ v pojetí Evropské komise. ☹

V tomto článku vás nebudu zatěžovat teoriemi, které celý realizovaný výzkum zarámovaly. Ovšem pokud vám naskočí kopřivka, jakmile se řekne slovo „neziskovka“, nastudujte si rozdíly mezi servisními a advokačními neziskovými organizacemi a novými a tradičními NNO.

Vývoj neziskového sektoru

Víte, že v současné době u nás působí cca 130 tis. neziskových organizací? Největší boom byl logicky po roce 1989, neboť pod komunistickou vládou byla jakákoliv nekontrolovaná občanská iniciativa potírána. Pro srovnání v roce 1989 u nás bylo necelé dva tisíce neziskových organizací a v roce našeho vstupu do EU to bylo již 87 tisíc.

Ještě zajímavější číslo je počet zaměstnanců neziskových organizací. V nových servisních, tj. těch, které jsou Evropskou unií nejvíce podporované, pracuje téměř 50 % všech zaměstnanců v neziskovém sektoru. Kromě neziskovek z oblasti sociální a zdravotní péče sem patří i ty zabývající se vzděláváním, humanitární pomocí a charitou.

Občanský sektor dříve působil jako platforma pro realizaci společných aktivit občanů na daném území nebo s podobným okruhem zájmů (sportovní organizace, zájmové spolky, profesní organizace atd.). Pro činnost těchto organizací je klíčová členská základna a poskytují služby především pro své členy. Toto ovšem není Evropskou unií podporováno a tyto organizace horko těžko přežívají, fungují převážně na dobrovolnické bázi, členská základna jim neustále klesá. Přesto ještě v roce 2009 bylo členem těchto organizací 38 % obyvatel ČR.

Zato nové servisní a advokační organizace, silně finančně podporované z EU, nemají téměř žádnou členskou základnu, zato mají profesionální, často z fondů EU placený, aparát pro vyvíjení své činnosti. Je pak zřejmé, které organizace jsou ve veřejném prostoru více slyšet, kdo má čas prosazovat „své“ zájmy.

EU dotace pro neziskovky

Ale je to celé ještě „špičatější“. V programovém období 2007 až 2013 evropské peníze čerpalo pouze 1 % občanských sdružení. To v praxe znamenalo, že mezi 1370 organizací se na 2 480 různých projektů rozdělilo přes 11 mld. Kč. A pokud se podíváme na ještě větší špičku, tak 60 organizací realizovalo projekty v objemu přes 50 mil. Kč, 25 organizací v objemu přes 100 mil. Kč a čtyři v objemu přes 0,5 mld. Kč. Je ale nutné říci, že u těch největších projektů se jedná o velké investiční akce spíše tradičních zájmových organizací.

Čerpání dotací ze SF 2007 – 2013 dle jednotlivých právních forem NNO

KategorieObjem schválených projektů (v Kč)Schválené projekty (počet)Podpořené organizace (počet)
celkem:24 039 309 4114 0672 207
občanská sdružení (včetně spolků a organizačních jednotek sdružení a spolků)11 259 310 0762 4801 370
církve a církevní právnické osoby2 794 819 689257191
nadace a nadační fondy367 415 9722821
obecně prospěšné společnosti5 139 055 844933438
zájmové sdružení právnických osob3 544 632 231236110
hospodářské komory776 511 29711764
odborové svazy116 193 47287
ostatní41 370 83086
Zdroj dat: MMR

 

Nejvíce čerpající nová servisní organizace se nachází až na 12. místě s přiklepnutými necelými 250 milióny. Schválně jestli uhodnete, která to je? 😉

Takže pokud někdo bude říkat, že „neziskové organizace vysávají finance“, jedná se o velmi nepravdivé zkreslení, neboť přes sto tisíc občanských sdružení z EU nikdy nedostalo ani korunu!

Je občanský sektor v ohrožení?

Problém by ani nemusel být v tom objemu financí a v tom, že si na ně „sáhne“ jen nepatrný zlomek fungujících organizací. Problém je v tom, „co za to“. Tyto peníze totiž nejsou příjemcům dávány jen tak, ale na konkrétní aktivity v rámci předem daných priorit a cílů. Ten, kdo peníze chce, musí projekt zaměřit na tyto priority a cíle. Byť oficiálně by tyto priority měly vycházet z místních potřeb, v reálu jsou to priority EU, které se promítají do priorit jednotlivých operačních programů, přes které se peníze do jednotlivých států distribuují. Jinými slovy občanský sektor za peníze EU v místních poměrech prosazuje politiku Evropské komise. To považuji ze velké ohrožení občanského sektoru jako stabilizátoru a školy demokracie.

K čemu všemu to vede, jaké to má konsekvence, jakými dalšími skutečnostmi je možné doložit, že občanský sektor je opravdu v ohrožení si už přečtěte v knize samotné.

Díky velkému úsilí hlavního editora se konečně podařilo po několika letech dílo v upravené a rozšířené podobě za podpory FSV UK vydat jako vědeckou publikaci. Ta prošla běžným recenzním řízením. To je zárukou, že čtenář do ruky nedostává nějaké novinářské zkratky, ale skutečně relevantní ověřitelná data.

Můžete si ji zakoupit jak přímo v nakladatelství SLON, tak v řadě běžných knihkupectví a pár výtisků mám i u sebe. Kdybyste chtěli ušetřit na poštovném, můžete si knihu objednat přímo u mě. 😉 Stačí napsat do komentáře pod článkem.

Podělte se o své zkušenosti s čerpáním evropských dotací. Museli jste nějak „ohýbat“ svou myšlenku nebo jste dostali peníze přímo na váš hlavní předmět činnosti? Pište do komentáře pod článkem.

208 zobrazení celkem 1 zobrazení dnes

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *