Dotace na vzdělávání zaměstnanců

Investice do lidského kapitálu je něco, co se při moudrém plánování ze střednědobého pohledu vždy vyplatí. Na první pohled neproduktivní čas strávený školením a k tomu ještě cena za samotný vzdělávací kurz ovšem mnohé zaměstnavatele od systematického vzdělávání zaměstnanců odrazuje. Jelikož vzdělaní zaměstnanci jsou pro růst konkurenceschopnosti klíčoví, Evropská unie tuto aktivitu prostřednictvím Evropského sociálního fondu dotuje, a tím se snaží více subjektů k systematickému vzdělávání zaměstnanců motivovat.

Měl by podnikatel žádat o dotace?

Nedávno jsem sledoval vypjatou diskusi na Facebookové stránce strany Svobodných, kde zřejmě úspěšní podnikatelé tvrdili, že by si dotaci v životě nevzali a že dotaci na podnikání přijímá pouze ten, kdo podnikat neumí. Rozumím tomuto přístupu, ale nedomnívám se, že je podnikatelsky správný. Podnikatel by měl vždy hledět na to, jak za minimálních nákladů dosáhnout maximálních výnosů. Samozřejmě se zohledněním řady dalších faktorů, například v posledních letech stále populárnější společenské odpovědnosti firem.

Pokud existují náklady, které potřebuji vynaložit, a někdo je ochoten mi část těchto nákladů uhradit, může nad tím odpovědný podnikatel mávnout rukou? Rádoby morálně opodstatněné tvrzení, že EU je špatná, peníze z EU jsou špatné, a proto je z principu nepřijímám, mi přijde jako laciné, tendenční a věcně zcestné. Kdo čte můj blog pravidelně a kdo mě zná osobně, ví, že jsem k EU hodně kritický. Nicméně období, kdy jsem kvůli špatně nastavenému systému a příliš byrokratické struktuře strkal před všemi věcmi z EU hlavu do písku, už mám za sebou.

Peníze z Evropských strukturálních a investičních fondů jsou částečně i naše peníze, které česká vláda vybrala z našich daní a poté poslala do bruselské kasy, ze které jsou pak zpětně prostřednictvím ESIF dávány zpět. V našem případě dostáváme zpět více, než jsme tam odvedli. Proč tyto peníze nevyužít na snížení nákladů v mém podnikání?

Cena „dotačních“ peněz

Druhá věc je, že dotační peníze nejsou úplně zadarmo a získat je stojí nějaký čas, úsilí a mnohdy i finance. Je to prostě cena těchto peněz.  Legitimní úvaha je, zda mi tato cena za tu případnou dotaci stojí. Pokud je pro mě příliš vysoká – je nutné připočíst i náklady na administraci, nervy a starosti spojené s administrací projektu – pak je o.k., že se do takového projektu nepustím. Důvodem ale není to, že je EU špatná a peníze z EU jsou špatné, ale že náklady na získání těchto peněz jsou pro mě vyšší než potenciální přínos těchto peněz. To je naprosto logická a opodstatněná podnikatelská úvaha. Ale nezaměňujme prostou podnikatelskou úvahu nějakými rádoby zasvěcenými politickými proklamacemi.

Aby cena na získání dotací pro vás byla co nejnižší, provozuji tento blog, kde se dělím o své téměř 15leté zkušenosti s dotacemi. Proto jsem dal dohromady i kurz „Jak na dotace z ESIF„, kde jdu do ještě větší hloubky a kde informace předávám v systematické podobě. Snažím se upozorňovat na různá úskalí, varovat před chybami, kterými jsem si prošel já, abyste jimi vy procházet nemuseli. Řadu informací se snažím „předchroustat“, abyste se rychleji zorientovali a abyste mohli snadněji učinit kvalifikované rozhodnutí, zda se do nějakého projektu pustit nebo ne. Velmi mě těší, že mám už od některých z vás zpětnou vazbu, že vám moje pohledy a zkušenosti pomáhají.

Image by Ambro at FreeDigitalPhotos.net

Image by Ambro at FreeDigitalPhotos.net

Dotace na vzdělávání zaměstnanců

Takže pokud máte zaměstnance a uvědomujete si potřebu investovat do jejich vzdělávání, je možné od 1. 7. do 31. 8. podávat žádosti o podporu na vzdělávání vlastních zaměstnanců v rámci výzvy č. 043 OP Zaměstnanost. Tato výzva je určena pro obchodní korporace, státní podniky a také pro OSVČ. K dispozici je 1,275 mld. Kč a spoluúčast pouhých 15 %! Podané projekty musí být ve velikosti 0,5 až 10 mil. Kč a pro menší a střední firmy je výhodou, že je možné o dotaci žádat v partnerství více subjektů.

Specifikem této výzvy je to, že si nenapíšete do rozpočtu, kolik chcete peněz na školení, jak tomu bylo v minulých programových obdobích, ale dostanete proplaceny fixní jednotkové náklady na proškolení zaměstnance bez ohledu na to, kolik jste za školení skutečně zaplatili. Jedná se o částky od 144,- Kč do 609,- Kč za proškolenou osobohodinu, dle typu kurzu. Může se jednat o školení v těchto oblastech:

  • Obecné IT (324,- Kč/osobohodinu)
  • Měkké a manažerské dovednosti (593,- Kč/osobohodinu)
  • Jazykové vzdělávání (173,- Kč/osobohodinu)
  • Specializované IT (609,- Kč/osobohodinu)
  • Účetní, ekonomické a právní kurzy (436,- Kč/osobohodinu)
  • Technické a jiné odborné vzdělávání (252,- Kč/osobohodinu)
  • Interní lektor (144,- Kč/osobohodinu)

Poměrně široká nabídka, do které by se měla většina běžných školení vejít. Výhodou tohoto systému je, že se podstatně zjednoduší administrace projektů, nevýhodou je, že vysoce specializovaná drahá školení pro malý počet zaměstnanců budou pro žadatele nevýhodná a reálná spoluúčast bude ve finále mnohem více než nabízených 15 %. I tak by se to ale mnoha zaměstnavatelům mohlo vyplatit.

Více informací o výzvě najdete přímo na stránkách ESF. Seminář k výzvě už asi nestihnete, ale určitě si projděte prezentace, které jsou volně k dispozici. Neváhejte využít konzultace s pracovníky MPSV, zvláště pokud je váš projekt něčím specifický.

Využít Evropské strukturální a investiční fondy nebo ne?

Evropské fondy jsou relevantní finanční zdroj, který má svá specifika, své náklady, svá rizika. Je dobře zapojovat se do debat o budoucí podobě těchto finančních stimulů, jejich rozsahu a zaměření. Pro roky 2014 až 2020 jsou však pravidla daná a nijak zásadně se již měnit nebudou. Nemá smysl tyto peníze čerpat jen proto, abychom „čerpali“, jak se mnohdy dělo a asi i stále děje. Pokud však zrovna podporovaná oblast odpovídá vašim potřebám, považuji zvážení možnosti těchto zdrojů využít za odpovědný přístup.

Přeji vám při vašem rozhodování hodně moudrosti, a jestli se nakonec do projektu pustíte, tak hodně zdaru!

Uvítám vaše komentáře a názory dole pod článkem. Přijde vám můj přístup až příliš pragmatický, pokrytecký? Zkuste mě přesvědčit, že se mýlím! 😉

18875 zobrazení celkem 126 zobrazení dnes

2 komentáře

  • Adéla S. napsal:

    Ahoj Vítku, od půl mega výše – to chce asi větší firmu nebo dlouhý časový horizont. Možná jsem přehlédla při letmém čtení jak dlouhý je časový horizont na čerpání. Taky nerozumím otázce – co je pokryteckého na vzdělávání zaměstnanců 🙂 V aktuální otázce jestli naše země bude „mozkovna“ nebo „montovna“ je za mě volba jasná. Hezký den

    • Vít Skála napsal:

      Ahoj, je možné spojit více firem dohromady. Samozřejmě pro jednoho zaměstnance to nebude, ale když jich je 10, 15 ve firmě, tak už se to dá v několika takových firmách dohromady. Projekt může trvat dva roky.
      To pokrytectví bylo myšleno spíše v tom čerpání dotací. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *